SBOROVÉ HUDEBNÍ DÍLNY 2020

 

Pro rok 2020 byla vybrána ke společnému zpívání všech účastníků Mozartova Missa in C »Spatzenmesse« KV 220. Pozvání na letošní ročník dílen přijal od hostitelského sboru Cantores Domini z Místku také Pěvecký sbor Ondráš z Nového Jičína a dále se přihlásili jednotliví zpěváci z různých sborů, např. z Ostravy, Opavy, Píště, Brušperka, Prahy aj. Dílny povede Lukáš Kozubík, sbormistr opery Státního divadla Košice, který k nám do Místku přiveze také 4 sólisty.

Mozart až na několik výjimek psal svá duchovní díla ve službách salcburských arcibiskupů, zejména arcibiskupa Jeronýma z Colloreda. Missa in C KV 220 (196b) byla pravděpodobně napsána v Mnichově mezi březnem a červnem 1775, ale určena pro Salcburk. Mše vznikla tedy v době, kdy Mozartovi nebylo ještě ani 20 let. Premiéru měla pravděpodobně na velikonoční neděli 7. dubna 1776 v salcburské katedrále a dodnes si udržuje pevné místo v repertoáru pěveckých sborů.

Proč je nyní „ Missa in C “ Wolfganga Amadea Mozarta  nazývána „ Spatzenmesse “? Název z 19. století je založen na orchestrálním partu. Jako „Spatzenmesse“, tedy v češtině „Vrabčí mše“ je označována díky houslovým figurám v Hosanna, tedy v rychlém závěru částí Sanctus a Benedictus („Pleni sunt coeli“, „Hosanna in excelsis“), které připomínají cvrlikání vrabců.

V díle mladého Mozarta má tato mše několik prvenství:

  • Spatzenmesse patří k typu „ Missa brevis et solemnis“, který byl v 18. století rozšířen v jižním Německu a Rakousku – mše, která byla rozsahem krátká (brevis), ale nástrojovým obsazením slavnostní (solemnis). „ Missa in C “ je Mozartova první „ Missa brevis et solemnis “ nebo, jak sám napsal v dopise ze dne 20. listopadu 1777, „ první z krátkých mší v C “. Tehdejší situace v salcburském sídle arcibiskupů není zcela nevinná: salcburský arcibiskup Colloredo chtěl, aby i plně slavená mše celkově (tedy i s hudbou) nepřesáhla tři čtvrtiny hodiny. A k tomu navíc mše s arcibiskupem měly být nejen krátké, ale i slavnostní. S rozsahem 360 taktů tak patří Spatzenmesse k nekratším Mozartovým mším vůbec.
  • Zvláštní je také cyklické uspořádání – Mozart zde aplikuje tento princip kompozice poprvé v rámci svých mešních kompozic: hudba z úvodní části Kyrie se vrací v závěrečné části Agnus Dei, takže Mozart dosahuje hudební jednoty. Podobně psali své mše i Joseph Haydn a jeho bratr Michael, Mozart tento princip uplatnil vícekrát, naposledy ve své slavné zádušní mši Requiem.

Mozartova „ Missa in C “ má téměř lidový charakter – to je patrné jak v chytlavých tématech, tak v relativně jednoduché hudební struktuře.  Mozart se vyhýbá rozsáhlým sólovým pohybům – především je to krátký úvod do hudebních akcí, které jsou určovány hlavně sborem. Árie zcela chybí, i když Benediktu jasně dominuje sólový soprán, zatímco ostatní tři hlasy doprovázejí.

Zkratka KV a číslo za všemi Mozartovými skladbami označuje pořadí každé skladby podle tzv. Köchelova seznamu. Písmena KV znamenají Köchel – Verzeichnis, neboli Köchelův seznam. Jeho autor sbíral deset let materiály a roku 1862 vydal knihu, ve které chronologicky uspořádal údaje o všech Mozartových skladbách. Každá skladba dostala číslo (nejranější známá skladatelova skladba nesla číslo jedna, poslední číslo 626), byl uveden její začátek (tzv. hudební incipit), popřípadě začátek všech částí skladby. Dále místo uložení Mozartova rukopisu (neboli autografu) a údaje o prvním vydání skladby tiskem. Takto pojatý katalog skladatelova díla byl ve své době novinkou a stal se vzorem pro další tematické katalogy děl velkých skladatelů.

 



Rubrika: Hudební dílny